Mikrobiom – složený ekosystém mikroorganismů, který osidluje lidské střevo – hraje klíčovou roli ve zdraví celého organismu. Souvislost mezi mikrobiomem a mastnými kyselinami je dnes předmětem intenzivního výzkumu, neboť jejich vzájemné působení může ovlivňovat nejen metabolismus, ale i imunitní reakce.
Mastné kyseliny, zejména ty s dlouhým řetězcem, jako jsou Omega-3 a Omega-6, ovlivňují složení a funkci mikrobiomu. Omega-3 mastné kyseliny, které mají protizánětlivé účinky, podporují růst prospěšných bakterií, zatímco přemíra Omega-6 mastných kyselin může podpořit růst bakterií spojovaných s chronickými záněty. Tento jemně vyvážený vztah může hrát roli ve vzniku onemocnění, jako jsou autoimunitní choroby nebo metabolické poruchy.
Výzkum mikrobiomu je klíčem k pochopení mechanizmů, které ovlivňují zdraví celého organismu. Mastné kyseliny přímo ovlivňují složení mikrobiomu a jeho metabolickou aktivitu. Lepší porozumění těchto vazeb může přispět k vývoji personalizovaných strategií prevence a léčby nemocí, které jsou spojeny s narušením mikrobiomu, jako jsou:
(například Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida).
(obezita, inzulínová rezistence)
(například deprese a úzkost)
Mikrobiom přímo ovlivňuje schopnost těla trávit a metabolizovat živiny, včetně mastných kyselin. Například některé bakterie produkují krátké mastné kyseliny (SCFA), jako je butyrát, které mají protizánětlivé vlastnosti a podporují zdraví střevní sliznice. Vyvážená strava bohatá na prebiotika a zdroje Omega-3 mastných kyselin (ryby, lněné semínko, chia) může podporovat rovnováhu mikrobiomu a příznivě ovlivňovat zánětlivé procesy. Bádání nad propojením mikrobiomu a mastných kyselin je klíčem k vývoji moderních nutričních a terapeutických postupů, které mohou změnit způsob, jak přistupujeme k prevenci a léčbě civilizačních onemocnění.
